Auditovaná 20+minutová varianta je připravena

Všech pět požadovaných sekcí je pokryto. Každý blok je věcně podpořen citovaným zdrojem LibreTexts.

Goniometrické funkce spojují úhel s číslem. Na jednotkové kružnici čteme sinus jako souřadnici yy, kosinus jako souřadnici xx a tangens jako podíl y/xy/x. Tento pohled funguje pro všechny úhly, nejen pro ostré úhly pravoúhlého trojúhelníku. Článek postupuje od kružnice ke grafům, důležitým vztahům, řešení rovnic a změnám grafu pomocí parametrů. Pracujte hlavně v radiánech: úplná otočka je 2π2\pi a půl otočky π\pi. Při každém výpočtu sledujte, kde výraz vůbec dává smysl; zejména tangens není definován tam, kde je kosinus nulový. Delší varianty postupně přidávají odvození, kontrolní postupy, řešené příklady, myšlenkovou mapu i závěrečný kvíz.

Kružnice, úhel a souřadnice

Jednotková kružnice je kružnice se středem v počátku soustavy souřadnic a s poloměrem 11. Úhel θ\theta zakreslíme ve standardní poloze: jeho počáteční rameno leží na kladné poloose xx, koncové rameno protne kružnici v bodě P=(x,y)P=(x,y). Právě z těchto dvou souřadnic čteme základní funkce:

cos⁡θ=x,sin⁡θ=y,tan⁡θ=yx.\cos\theta=x,\qquad \sin\theta=y,\qquad \tan\theta=\frac yx.

Tangens tedy nelze určit, jestliže x=0x=0, neboli když cos⁡θ=0\cos\theta=0. Tento zápis rozšiřuje známé poměry v pravoúhlém trojúhelníku na libovolné úhly. Na kružnici se po celé otočce vrátíme do téhož bodu, proto mají funkce opakující se hodnoty. Výhodou je, že znaménka jsou přímo vidět: vpravo je kosinus kladný, vlevo záporný; nahoře je sinus kladný, dole záporný. Při určování hodnoty proto nejdříve najděte kvadrant a až pak velikost souřadnic.

Zdroje: [4]

Jak číst základní grafy

Graf funkce y=sin⁡xy=\sin x zapisuje pro každý úhel jeho svislou souřadnici na jednotkové kružnici. Prochází body (0,0)(0,0), (π/2,1)(\pi/2,1), (π,0)(\pi,0), (3π/2,−1)(3\pi/2,-1) a (2π,0)(2\pi,0). Pak se tentýž průběh opakuje. Graf y=cos⁡xy=\cos x začíná v bodě (0,1)(0,1); nuly má například v π/2\pi/2 a 3π/23\pi/2. Je to sinusovka posunutá doleva o π/2\pi/2:

cos⁡x=sin⁡(x+π2).\cos x=\sin\left(x+\frac\pi2\right).

Obě funkce nabývají hodnot od −1-1 do 11 a mají periodu 2π2\pi. Perioda je nejmenší kladné číslo pp, pro které platí f(x+p)=f(x)f(x+p)=f(x) pro všechna přípustná xx. Při čtení grafu rozlišujte průsečík s osou xx, maximum a minimum. Průsečík znamená hodnotu funkce 00, kdežto vrchol nahoře znamená hodnotu 11.

Zdroje: [4]

Tři vztahy, které drží pohromadě

Základním vztahem je Pythagorova identita

sin⁡2θ+cos⁡2θ=1.\sin^2\theta+\cos^2\theta=1.

Je v souladu s rovnicí jednotkové kružnice: její souřadnice splňují x2+y2=1x^2+y^2=1, přičemž x=cos⁡θx=\cos\theta a y=sin⁡θy=\sin\theta. Druhý klíčový vztah spojuje tangens se sinem a kosinem:

tan⁡θ=sin⁡θcos⁡θ.\tan\theta=\frac{\sin\theta}{\cos\theta}.

Platí jen tam, kde cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0. Z něj je patrné, proč se hodnota tangensu může stát nedefinovanou. Třetí skupinou jsou převrácené funkce: sec⁡θ=1/cos⁡θ\sec\theta=1/\cos\theta, csc⁡θ=1/sin⁡θ\csc\theta=1/\sin\theta a cot⁡θ=cos⁡θ/sin⁡θ\cot\theta=\cos\theta/\sin\theta. Každý zápis má své omezení: nelze dělit nulou. Identita není rovnice, kterou řešíme pro několik úhlů; je to rovnost platná pro všechny úhly, kde jsou oba její výrazy definovány. To je důvod, proč ji lze použít při úpravách výrazů.

Zdroje: [4]

Rovnice jako hledání průsečíků

Goniometrická rovnice hledá všechny úhly, pro něž jsou levá a pravá strana stejné. Graficky jde o průsečíky odpovídajících grafů. Protože se sinus a kosinus opakují po 2π2\pi, řešení obvykle netvoří jediný úhel, ale celou nekonečnou rodinu. Například sin⁡θ=0\sin\theta=0 platí pro

θ=nπ,n∈Z.\theta=n\pi,\qquad n\in\mathbb Z.

Při řešení se vyplatí postupovat ve třech krocích: upravit rovnici známým vztahem, rozložit výraz na součin, a vyřešit jednotlivé faktory. Součin je nulový, když je nulový alespoň jeden faktor. Důležitá výstraha: nedělte bez rozmyslu výrazem obsahujícím sin⁡θ\sin\theta nebo cos⁡θ\cos\theta. Mohl by být nulový, a tak byste ztratili platné řešení. Jestliže naopak při úpravě násobíte výrazem, který může být nulový, ověřte kandidáty v původní rovnici. U rovnic s tangens navíc od začátku respektujte podmínku cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0.

Zdroje: [4]

Čtyři parametry sinusovky

Obecný tvar posunuté sinusovky je

f(x)=Asin⁡(B(x−α))+C.f(x)=A\sin\bigl(B(x-\alpha)\bigr)+C.

Číslo AA mění svislé roztažení; amplituda je ∣A∣|A|. Hodnoty grafu se pohybují mezi C−∣A∣C-|A| a C+∣A∣C+|A|. Číslo CC posune celý graf svisle a přímka y=Cy=C je jeho střední přímkou. Číslo α\alpha způsobí vodorovný neboli fázový posun: zápis x−αx-\alpha znamená posun doprava o α\alpha. Faktor BB mění periodu, která je

T=2π∣B∣.T=\frac{2\pi}{|B|}.

Nezaměňujte tedy amplitudu a periodu: amplituda popisuje výšku vlny, perioda její šířku. Pro A=0A=0 už nevzniká vlna, ale konstantní funkce y=Cy=C. U kosinu fungují stejné parametry; liší se pouze výchozí tvar základní křivky.

Zdroje: [4]

Radiány a význam celé otočky

Radián je úhlová míra přirozeně spojená s kružnicí. Na jednotkové kružnici je velikost úhlu v radiánech rovna délce příslušného oblouku. Úplná kružnice má obvod 2π2\pi, a proto platí 360∘=2π360^\circ=2\pi rad a 180∘=π180^\circ=\pi rad. Převod proveďte násobením vhodným zlomkem:

225∘⋅π180∘=5π4,5π3⋅180∘π=300∘.225^\circ\cdot\frac\pi{180^\circ}=\frac{5\pi}{4}, \qquad \frac{5\pi}{3}\cdot\frac{180^\circ}{\pi}=300^\circ.

Pro grafy jsou radiány zásadní: perioda sinu 2π2\pi vyjadřuje právě jednu úplnou otočku kolem kružnice. Zapamatujte si orientační body 00, π/2\pi/2, π\pi, 3π/23\pi/2, 2π2\pi. Odpovídají postupně pravému, hornímu, levému, dolnímu a opět pravému bodu kružnice. Kladný směr je proti směru hodinových ručiček; záporný úhel jde opačně. Úhly θ\theta a θ+2π\theta+2\pi ukazují do stejného bodu, a mají proto stejné hodnoty sinu i kosinu.

Zdroje: [4]

Tangens jako podíl grafů

Pro porovnání se sinem a kosinem sledujte i funkci y=tan⁡xy=\tan x. Platí tan⁡x=sin⁡x/cos⁡x\tan x=\sin x/\cos x, takže její definiční obor vynechává body, kde cos⁡x=0\cos x=0:

x=π2+nπ.x=\frac\pi2+n\pi.

V těchto místech má graf svislé asymptoty; graf se k nim přibližuje, ale není v nich zakreslen. Nuly tangensu jsou v x=nπx=n\pi, protože tam je sinus nulový a kosinus nenulový. Tangens má periodu π\pi, tedy poloviční oproti sinu a kosinu. Na každém intervalu mezi sousedními asymptotami roste.

Ve společném statickém náčrtu sinu, kosinu a tangensu lze porovnat nuly a asymptoty. Z nul sinu a kosinu plyne chování jejich podílu. Častá chyba je spojit křivku tangensu přes asymptotu: tím by vznikla hodnota funkce tam, kde není definována.

Zdroje: [4]

Odvození vztahu pro tangens

Ukázkové odvození začíná Pythagorovou identitou:

sin⁡2θ+cos⁡2θ=1.\sin^2\theta+\cos^2\theta=1.

Chceme získat vztah s tangensem. Tam, kde cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0, vydělíme každý člen rovnice cos⁡2θ\cos^2\theta:

sin⁡2θcos⁡2θ+cos⁡2θcos⁡2θ=1cos⁡2θ.\frac{\sin^2\theta}{\cos^2\theta}+\frac{\cos^2\theta}{\cos^2\theta}=\frac1{\cos^2\theta}.

Nyní přepišme jednotlivé podíly. První je tan⁡2θ\tan^2\theta, druhý je 11 a pravá strana je sec⁡2θ\sec^2\theta. Dostáváme

1+tan⁡2θ=sec⁡2θ.1+\tan^2\theta=\sec^2\theta.

Odvození zároveň vysvětluje podmínku: dělení cos⁡2θ\cos^2\theta není dovoleno, když cos⁡θ=0\cos\theta=0. Při úpravě výrazu vždy napište, kterou identitu používáte, a podmínku neztraťte. Kontrola může být číselná: pro θ=0\theta=0 je levá strana 1+01+0 a pravá 11. Taková kontrola nenahrazuje důkaz, ale umí rychle odhalit chybný přepis znamének nebo mocnin.

Zdroje: [4]

Řešený příklad: proč výraz nerozdělovat

Vyřešme rovnici

1+cos⁡(2θ)=cos⁡θ.1+\cos(2\theta)=\cos\theta.

Nejprve použijeme vzorec cos⁡(2θ)=2cos⁡2θ−1\cos(2\theta)=2\cos^2\theta-1. Po dosazení dostaneme

1+2cos⁡2θ−1=cos⁡θ,1+2\cos^2\theta-1=\cos\theta,

a tedy 2cos⁡2θ−cos⁡θ=02\cos^2\theta-\cos\theta=0. Vytkneme cos⁡θ\cos\theta:

cos⁡θ(2cos⁡θ−1)=0.\cos\theta(2\cos\theta-1)=0.

Nastanou dva případy. Z cos⁡θ=0\cos\theta=0 plyne θ=π/2+nπ\theta=\pi/2+n\pi. Z 2cos⁡θ−1=02\cos\theta-1=0 plyne cos⁡θ=1/2\cos\theta=1/2, takže θ=π/3+2nπ\theta=\pi/3+2n\pi nebo θ=−π/3+2nπ\theta=-\pi/3+2n\pi, kde n∈Zn\in\mathbb Z.

Rozhodující krok byl vytknout, nikoli dělit rovnost výrazem cos⁡θ\cos\theta. Kdybychom dělili, případ cos⁡θ=0\cos\theta=0 bychom odstranili, přestože poskytuje řešení. Nakonec lze každou rodinu ověřit dosazením do původní rovnice; to je spolehlivější než ověřovat jen upravený mezikrok.

Zdroje: [4]

Pět bodů pro náčrt transformace

U funkce

f(x)=3sin⁡(2(x−π4))+1f(x)=3\sin\left(2\left(x-\frac\pi4\right)\right)+1

čteme parametry postupně. Amplituda je 33, střední přímka y=1y=1 a perioda T=2π/2=πT=2\pi/2=\pi. Posun doprava je π/4\pi/4. Jeden cyklus proto rozdělíme na čtyři stejné části po T/4=π/4T/4=\pi/4. Začněte v bodě střední přímky při x=π/4x=\pi/4: hodnota je 11. Po čtvrtině periody následuje maximum 44, po další čtvrtině opět střední hodnota 11, pak minimum −2-2 a po celé periodě návrat k 11.

Tento „pětibodový“ postup je vhodnější než hádat tvar křivky. Nejdřív zakreslete přímku y=Cy=C, pak mezní hodnoty C−∣A∣C-|A| a C+∣A∣C+|A|, nakonec vodorovné rozestupy. Záporné AA by obrátilo vlnu přes střední přímku, ale amplituda zůstává ∣A∣|A|, tedy kladná vzdálenost od středu k extrému.

Zdroje: [4]

Známé úhly a kontrola znaménka

V prvním kvadrantu stačí znát několik dvojic (cos⁡θ,sin⁡θ)(\cos\theta,\sin\theta):

0:(1,0),π6:(32,12),π4:(22,22),0:(1,0),\quad \frac\pi6:\left(\frac{\sqrt3}{2},\frac12\right),\quad \frac\pi4:\left(\frac{\sqrt2}{2},\frac{\sqrt2}{2}\right),π3:(12,32),π2:(0,1).\frac\pi3:\left(\frac12,\frac{\sqrt3}{2}\right),\quad \frac\pi2:(0,1).

V ostatních kvadrantech zachovejte velikost souřadnic a změňte znaménko podle polohy bodu. Například úhel 2π/32\pi/3 leží vlevo nahoře, proto má bod souřadnice (−1/2,3/2)(-1/2,\sqrt3/2) a sin⁡(2π/3)=3/2\sin(2\pi/3)=\sqrt3/2. Úhel −5π/6-5\pi/6 leží vlevo dole, takže cos⁡(−5π/6)=−3/2\cos(-5\pi/6)=-\sqrt3/2.

U velkého úhlu nejprve odečtěte celé otočky. 15π/4=2π+7π/415\pi/4=2\pi+7\pi/4, tedy má stejný bod jako 7π/47\pi/4. Odtud tan⁡(15π/4)=−1\tan(15\pi/4)=-1. Kontrola znamének je důležitá: samotná tabulková hodnota určí velikost, ale kvadrant určí, zda je kladná nebo záporná.

Zdroje: [4]

Jeden tvar, dva způsoby čtení

Sinus a kosinus nejsou dvě nesouvisející vlny. Platí

cos⁡x=sin⁡(x+π2),sin⁡x=cos⁡(x−π2).\cos x=\sin\left(x+\frac\pi2\right), \qquad \sin x=\cos\left(x-\frac\pi2\right).

Kosinus lze proto číst jako sinus posunutý doleva o π/2\pi/2. Například maximum sinu je v x=π/2x=\pi/2, kdežto maximum kosinu je už v x=0x=0. Tento posun vysvětluje rozdíl mezi jejich počátečními hodnotami: sin⁡0=0\sin0=0, ale cos⁡0=1\cos0=1.

Při náčrtu si vyberte funkci, od níž se vám začíná pohodlněji. Má-li graf procházet střední přímkou a zpočátku stoupat, často vyhovuje sinus. Má-li začínat v maximu, často je přehlednější kosinus. Oba popisy mohou popsat stejnou křivku, jen s jiným fázovým posunem. Při porovnávání grafů si nejdřív ověřte amplitudu, střední přímku a periodu; až potom rozhodujte o posunu. Jinak lze zaměnit změnu šířky vlny za její pouhé vodorovné posunutí.

Zdroje: [4]

Součtové a dvojnásobné úhly

Pro rozklad složeného úhlu slouží vzorce

sin⁡(α±β)=sin⁡αcos⁡β±cos⁡αsin⁡β,\sin(\alpha\pm\beta)=\sin\alpha\cos\beta\pm\cos\alpha\sin\beta,cos⁡(α±β)=cos⁡αcos⁡β∓sin⁡αsin⁡β.\cos(\alpha\pm\beta)=\cos\alpha\cos\beta\mp\sin\alpha\sin\beta.

Z nich vycházejí užitečné vzorce pro dvojnásobný úhel:

sin⁡(2θ)=2sin⁡θcos⁡θ,\sin(2\theta)=2\sin\theta\cos\theta,cos⁡(2θ)=2cos⁡2θ−1=1−2sin⁡2θ=cos⁡2θ−sin⁡2θ.\cos(2\theta)=2\cos^2\theta-1=1-2\sin^2\theta=\cos^2\theta-\sin^2\theta.

Různé tvary kosinu dvojnásobného úhlu jsou rovnocenné. Vyberte ten, který obsahuje proměnnou právě v podobě, kterou potřebujete. Máte-li výraz se cos⁡θ\cos\theta, bývá praktický tvar 2cos⁡2θ−12\cos^2\theta-1; při práci se sinem často 1−2sin⁡2θ1-2\sin^2\theta.

Pozor na znaménko u kosinu součtu a rozdílu: zápis ∓\mp znamená opačnou volbu než v argumentu. Vzorec není vhodné používat jen zpaměti bez kontroly. Po dosazení jednoduchých hodnot, například β=0\beta=0, se musí rovnice zjednodušit na původní sin⁡α\sin\alpha nebo cos⁡α\cos\alpha.

Zdroje: [4]

Řešený příklad s podmínkou definičního oboru

Uvažujme rovnici

sin⁡(2θ)=tan⁡θ.\sin(2\theta)=\tan\theta.

Protože tan⁡θ\tan\theta je definován jen pro cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0, tuto podmínku si ponecháme až do kontroly. Dosadíme sin⁡(2θ)=2sin⁡θcos⁡θ\sin(2\theta)=2\sin\theta\cos\theta a tan⁡θ=sin⁡θ/cos⁡θ\tan\theta=\sin\theta/\cos\theta:

2sin⁡θcos⁡θ=sin⁡θcos⁡θ.2\sin\theta\cos\theta=\frac{\sin\theta}{\cos\theta}.

Vynásobení cos⁡θ\cos\theta vede na 2sin⁡θcos⁡2θ−sin⁡θ=02\sin\theta\cos^2\theta-\sin\theta=0. Vytkneme sinus:

sin⁡θ(2cos⁡2θ−1)=0.\sin\theta(2\cos^2\theta-1)=0.

Z prvního faktoru plyne θ=nπ\theta=n\pi. Druhý dává cos⁡2θ=1/2\cos^2\theta=1/2, tedy θ=π/4+nπ/2\theta=\pi/4+n\pi/2, kde n∈Zn\in\mathbb Z. Kandidáty nakonec porovnáme s podmínkou cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0; uvedené rodiny ji splňují.

Tento příklad ukazuje dva různé omyly: dělením sin⁡θ\sin\theta by se ztratila rodina nπn\pi, zatímco násobení výrazem, jenž může být nulový, může obecně přidat řešení navíc. Proto se vždy vracejte k původní rovnici.

Zdroje: [4]

Parametry z údajů o extrémech a periodě

Má-li sinusový model maximum 15,715{,}7 a minimum 8,38{,}3, střední hodnota je průměr:

C=15,7+8,32=12.C=\frac{15{,}7+8{,}3}{2}=12.

Amplituda je vzdálenost maxima od středu:

∣A∣=15,7−12=3,7.|A|=15{,}7-12=3{,}7.

Jestliže se děj opakuje po 365365 jednotkách, z rovnosti T=2π/∣B∣T=2\pi/|B| dostaneme ∣B∣=2π/365|B|=2\pi/365. Zdroj uvádí model délky denního světla ve tvaru

h(x)=3,7sin⁡(2π365(x−80,5))+12.h(x)=3{,}7\sin\left(\frac{2\pi}{365}(x-80{,}5)\right)+12.

Každá část má čitelný význam: 1212 je střed, 3,73{,}7 vzdálenost k extrémům, koeficient u tt nastavuje roční periodu a posun uvnitř závorky určuje umístění vlny na časové ose.

Při sestavování vlastního modelu nehádejte všechny parametry najednou. Nejprve určete střed a amplitudu z minima a maxima, pak periodu z opakování a nakonec fázi podle známého bodu grafu.

Zdroje: [4]

Spojení s pravoúhlým trojúhelníkem

V pravoúhlém trojúhelníku pro ostrý úhel θ\theta platí

sin⁡θ=protilehlaˊ odveˇsnaprˇepona,cos⁡θ=prˇilehlaˊ odveˇsnaprˇepona,\sin\theta=\frac{\text{protilehlá odvěsna}}{\text{přepona}},\qquad \cos\theta=\frac{\text{přilehlá odvěsna}}{\text{přepona}},tan⁡θ=protilehlaˊ odveˇsnaprˇilehlaˊ odveˇsna.\tan\theta=\frac{\text{protilehlá odvěsna}}{\text{přilehlá odvěsna}}.

Tyto poměry nejsou v rozporu s jednotkovou kružnicí: na ní je přepona, tedy poloměr, rovna 11. Poměr k přeponě proto přímo dává souřadnici. Na kružnici o poloměru rr jsou souřadnice bodu pro úhel θ\theta

x=rcos⁡θ,y=rsin⁡θ.x=r\cos\theta,\qquad y=r\sin\theta.

Při slovní úloze vždy nejdříve určete, která strana je vzhledem k vybranému úhlu protilehlá a která přilehlá. Názvy nejsou pevně spojeny s konkrétní stranou obrázku; mění se s tím, který úhel právě sledujete. Přepona je jediná strana naproti pravému úhlu a zůstává stejná.

Zdroje: [4]

Kontrolní body a perioda grafu

Před kreslením sinu nebo kosinu si vyznačte jednu periodu a její čtyři čtvrtiny. U y=sin⁡xy=\sin x v intervalu [0,2π][0,2\pi] dostanete posloupnost hodnot 0,1,0,−1,00,1,0,-1,0. U y=cos⁡xy=\cos x dostanete 1,0,−1,0,11,0,-1,0,1. Mezi body vede hladká křivka; není to lomená čára.

Kontrolní otázky pro hotový náčrt jsou: Je nejvyšší hodnota 11 a nejnižší −1-1? Opakuje se stejný tvar po 2π2\pi? Jsou nuly na správných místech? Začíná kosinus v 11? Pokud ne, možná jste omylem nakreslili posunutý graf nebo zaměnili osu v radiánech se stupni.

U tangensu jsou kontrolními body nuly nπn\pi a asymptoty π/2+nπ\pi/2+n\pi. Zde nelze spojovat sousední větve přes asymptotu. Nuly sinu a kosinu přímo předpovídají nuly a nedefinované body jejich podílu.

Zdroje: [4]

Strategie bezpečné úpravy

Při úpravě goniometrického výrazu si stanovte cíl: chcete vše vyjádřit pomocí sinu, pomocí kosinu, nebo vytvořit součin pro řešení rovnice? Potom vybírejte identitu účelně. Například tan⁡θ\tan\theta lze nahradit sin⁡θ/cos⁡θ\sin\theta/\cos\theta, ale zároveň tím vzniká podmínka cos⁡θ≠0\cos\theta\ne0. Pythagorova identita dovoluje nahradit sin⁡2θ\sin^2\theta výrazem 1−cos⁡2θ1-\cos^2\theta, případně obráceně.

Bezpečný zápis rozlišuje ekvivalentní kroky od kroků s podmínkou. Dělení výrazem, který může být nulový, není automaticky ekvivalentní. V rovnici proto raději převeďte vše na jednu stranu a vytkněte společný faktor. Naopak při dělení identit, například při odvození 1+tan⁡2θ=sec⁡2θ1+\tan^2\theta=\sec^2\theta, je nutné výslovně uvést, že pracujete jen tam, kde je jmenovatel nenulový.

Závěrečná kontrola má dvě části: ověřte řešení v původním zadání a ověřte definiční obor každého původního výrazu. Tím zachytíte jak ztracené, tak cizí kořeny.

Zdroje: [4]

Algoritmus pro základní rovnici

Pro základní goniometrickou rovnici použijte tento pracovní algoritmus. (1) Zapište definiční podmínky, pokud se vyskytuje zlomek, tangens nebo převrácená funkce. (2) Pomocí identit přepište rovnici do tvaru s jednou zvolenou funkcí nebo do součinu. (3) Nezkracujte výraz, který se může rovnat nule; místo toho vytýkejte. (4) Vyřešte každý faktor. (5) Zapište úplné rodiny řešení pomocí n∈Zn\in\mathbb Z. (6) Dosazením ověřte původní rovnici.

Například z cos⁡2θ=1/2\cos^2\theta=1/2 neplyne jen jeden úhel. Nejprve cos⁡θ=±2/2\cos\theta=\pm\sqrt2/2, a v jedné otočce tak najdeme čtyři body. Kompaktní zápis může být θ=π/4+nπ/2\theta=\pi/4+n\pi/2. Naproti tomu cos⁡θ=1/2\cos\theta=1/2 dává v jedné otočce dva body, tedy θ=±π/3+2nπ\theta=\pm\pi/3+2n\pi.

Zdroje: [4]

Nejčastější chyby v parametrech

Ve výrazu Asin⁡(B(x−α))+CA\sin(B(x-\alpha))+C jsou dvě časté záměny. Za prvé, perioda není 2π∣B∣2\pi|B|, ale

T=2π∣B∣.T=\frac{2\pi}{|B|}.

Větší ∣B∣|B| tedy dělá vlnu vodorovně užší a periodu kratší. Za druhé, zápis x−αx-\alpha posouvá graf doprava o α\alpha, přestože je před číslem minus. Důvod je jednoduchý: nuly základního sinu nastanou až tehdy, když x−α=0x-\alpha=0, tedy při x=αx=\alpha.

Záporné AA neznamená zápornou amplitudu. Amplituda je ∣A∣|A|, zatímco znaménko AA převrátí graf podle střední přímky y=Cy=C. Parametr CC nemění výšku vlny ani její šířku; jen posune všechny hodnoty o stejnou částku. Vždy proto nejprve napište čtyři údaje ∣A∣|A|, TT, α\alpha, CC, a teprve potom kreslete.

Zdroje: [4]

Myšlenková mapa: od úhlu k hodnotě

Myšlenkovou mapu lze zapsat jako řetězec rozhodnutí:

uˊhel θ→radiaˊny a kvadrant→P=(x,y)→(cos⁡θ,sin⁡θ)→tan⁡θ=yx.\text{úhel }\theta \rightarrow \text{radiány a kvadrant} \rightarrow P=(x,y) \rightarrow (\cos\theta,\sin\theta) \rightarrow \tan\theta=\frac yx.

Úhel: úplná otočka je 2π2\pi, proto lze přičítat nebo odečítat násobky 2π2\pi. Kvadrant: určuje znaménka souřadnic. Bod na jednotkové kružnici: jeho první souřadnice je kosinus a druhá sinus. Tangens: je jejich podíl, jen když x≠0x\ne0. Graf: jak se úhel mění, souřadnice vytvářejí periodické křivky.

Při řešení úlohy se po mapě můžete pohybovat oběma směry. Z daného úhlu určíte bod a hodnotu funkce. Ze známé hodnoty a požadovaného intervalu hledáte odpovídající body kružnice. Z grafu odečtete hodnotu a ověříte ji kružnicí. Tato mapa připomíná hlavní kontrolu: sinus souvisí s osou yy a kosinus s osou xx.

Zdroje: [4]

Kvíz: šest rychlých ověření

  1. Jaké souřadnici na jednotkové kružnici odpovídá sin⁡θ\sin\theta? Souřadnici yy.
  1. Jaká je perioda cos⁡x\cos x? 2π2\pi.
  1. Proč není tan⁡x\tan x definován v x=π/2x=\pi/2? Protože cos⁡(π/2)=0\cos(\pi/2)=0 a tangens je podíl sinu a kosinu.
  1. Doplňte: sin⁡2θ+cos⁡2θ=\sin^2\theta+\cos^2\theta= 11.
  1. Jaký krok je bezpečnější u rovnice cos⁡θ(2cos⁡θ−1)=0\cos\theta(2\cos\theta-1)=0: dělit cos⁡θ\cos\theta, nebo řešit oba faktory? Řešit oba faktory; dělení by ztratilo případ cos⁡θ=0\cos\theta=0.
  1. Jaká je perioda 3sin⁡(4x)−53\sin(4x)-5? π/2\pi/2, protože 2π/4=π/22\pi/4=\pi/2.

Kvíz nehodnoťte jen podle výsledku. U každé odpovědi si ukažte zdroj myšlenky: kružnici, graf, identitu nebo vzorec pro transformaci. Pokud chybujete v periodě, napište vždy vztah T=2π/∣B∣T=2\pi/|B|, místo abyste odpověď odhadovali.

Zdroje: [4]

Samostatná kontrola transformovaného grafu

Pro funkci g(x)=3sin⁡(4x)−5g(x)=3\sin(4x)-5 proveďte úplnou kontrolu. Amplituda je 33, střední přímka y=−5y=-5 a perioda

T=2π4=π2.T=\frac{2\pi}{4}=\frac\pi2.

Největší hodnota je −5+3=−2-5+3=-2, nejmenší −5−3=−8-5-3=-8. Graf tedy neleží poblíž osy xx, ale celý je posunut dolů. Faktor 44 znamená vodorovné stlačení oproti y=sin⁡xy=\sin x: během délky 2π2\pi se uskuteční čtyři celé cykly.

Jako kontrolní bod dosadíme x=0x=0: g(0)=−5g(0)=-5, takže graf začíná na střední přímce. Protože je koeficient sinu kladný, bezprostředně napravo od nuly směřuje křivka vzhůru. Za čtvrtinu periody, tedy při x=π/8x=\pi/8, dosáhne maxima −2-2. Tento postup kombinuje výpočet parametrů s body grafu a je použitelný pro každý tvar Asin⁡(B(x−α))+CA\sin(B(x-\alpha))+C.

Zdroje: [4]


Interaktivní komponenty

Následující redakční komponenty doplňují auditovaný text o grafy, geometrii, srovnání a krokové příklady.

Goniometrické funkce převádějí velikost úhlu na číselnou hodnotu. Jednotková kružnice propojuje pravoúhlý trojúhelník, souřadnice bodu a grafy periodických funkcí. [2][5]

Jednotková kružnice

Bodu P na jednotkové kružnici přísluší souřadnice (cos α, sin α). Kosinus je vodorovná a sinus svislá souřadnice bodu; tangens je jejich podíl tam, kde cos α není nula. [3][4]

Bod P má souřadnice kosinus alfa a sinus alfa. Sinus na druhou alfa plus kosinus na druhou alfa se rovná jedné.

Souřadnice bodu a základní goniometrická identita.

[3]
Načítání obsahu…
Textová podoba
Úhel 45° na jednotkové kružnici -1.35 … 1.35 -1.35 … 1.35 O: point; 0, 0 x: point; 1.2, 0 y: point; 0, 1.2 P: point; 0.7071, 0.7071 cos α: point; 0.7071, 0 trig-circle: circle; O; r = 1 trig-radius: segment; O → P trig-cos-segment: segment; O → cos α trig-sin-segment: segment; cos α → P α: angle; x, O, P Interaktivní geometrie: poloměr, projekce cos α a výška sin α.
[3]

Grafy sinus a kosinus

Sinus a kosinus nabývají hodnot od −1 do 1 a opakují se po intervalu délky 2π. Kosinus je vůči sinu posunut o čtvrt periody. [1][4]

Načítání obsahu…
Textová podoba
Porovnání y = sin x a y = cos x x v radiánech: -6.5 … 6.5 funkční hodnota: -1.6 … 1.6 sin x: sin(x) cos x: cos(x) Graf lze otevřít interaktivně; pod ním je vždy dostupná textová alternativa.
[1]

Základní vlastnosti

Vlastnostsin xcos xtan x
Perioda2π2ππ
Obor hodnot⟨−1; 1⟩⟨−1; 1⟩ℝ
Sudostlichásudálichá
Není definovánanikdenikdeπ/2 + kπ

sin x

Perioda
2π
Obor hodnot
⟨−1; 1⟩
Sudost
lichá
Není definována
nikde

cos x

Perioda
2π
Obor hodnot
⟨−1; 1⟩
Sudost
sudá
Není definována
nikde

tan x

Perioda
π
Obor hodnot
ℝ
Sudost
lichá
Není definována
π/2 + kπ
[1]

Vztahy a úpravy výrazů

Tangens alfa se rovná sinus alfa děleno kosinus alfa, přičemž kosinus alfa není nula.[1][3]
Odvození

Proč platí sin² α + cos² α = 1

  1. Jednotková kružnice má rovnici x² + y² = 1.
  2. Pro bod P na kružnici platí x = cos α a y = sin α.
  3. Dosazením souřadnic získáme cos² α + sin² α = 1.
[3]

Goniometrické rovnice

Řešený příklad

Vyřešte rovnici sin x = 1/2 na intervalu ⟨0; 2π).

Zobrazeno 0 z 4 kroků

  1. Na jednotkové kružnici hledáme body se svislou souřadnicí 1/2.
  2. Referenční úhel je π/6.
  3. Sinus je kladný v prvním a druhém kvadrantu.
  4. V daném intervalu proto získáme x = π/6 a x = 5π/6.
[6][2]
Klíčový poznatek

Nezapomeňte na periodu

Při řešení na celé množině reálných čísel je nutné přidat celočíselný násobek periody. Řešení sin x = 1/2 jsou x = π/6 + 2kπ nebo x = 5π/6 + 2kπ, kde k ∈ ℤ.

[6]

Jak parametry mění graf

Načítání obsahu…
Textová podoba
Amplituda a perioda x: -6.5 … 6.5 y: -2.6 … 2.6 sin x: sin(x) 2 sin x: 2*sin(x) sin(x/2): sin(0.5*x) Koeficient před funkcí mění amplitudu; koeficient u argumentu mění periodu.
[2]

Navržené zdroje

Všechny zdroje byly staženy a uloženy s hashem. Devět snapshotů je připraveno pro samostatný AI preview, dva dynamické CEMC snapshoty neposkytly dost textu a OpenStax zůstá pouze pro lidskou kontrolu.

  1. Chapter 4: Elementary Functions — Trigonometric Functions · NIST Digital Library of Mathematical Functions · připraveno pro AI preview

    Definice, periodicita, vlastnosti, znaménka a základní vztahy funkcí sinus, kosinus a tangens.

  2. Advanced Functions and Pre-Calculus — Trigonometric Functions · University of Waterloo · CEMC · připraveno pro AI preview

    Jednotková kružnice, speciální úhly, grafy funkcí a řešení goniometrických rovnic.

  3. Trigonometric Ratios and Special Triangles · University of Waterloo · CEMC · nedostatečný text pro AI

    Souřadnice bodu na jednotkové kružnici, přesné hodnoty a identita sin² x + cos² x = 1.

  4. Trigonometric Functions — Unit Circle, Graphs and Periods · Mathematics LibreTexts · připraveno pro AI preview

    Vztah jednotkové kružnice ke grafům, periodám, definičním oborům a oborům hodnot.

  5. Dáme to! Goniometrické funkce · ČT edu · připraveno pro AI preview

    České středoškolské a maturitní vymezení tématu, video a pracovní listy.

  6. Goniometrické funkce · Matematika polopatě · připraveno pro AI preview

    Česká terminologie, pravoúhlý trojúhelník, jednotková kružnice, grafy a vzorce.

Myšlenková mapa

Vztahy mezi pojmy, grafy a postupy řešení.

Otevřít mapu

Kvíz

Šest otázek s okamžitou zpětnou vazbou.

Spustit kvíz
Obsah článku